Udržitelný cestovní ruch

O udržitelném cestovním ruchu mluvíme, když environmentální, ekonomické a socio-kulturní aspekty rozvoje cestovního ruchu jsou ve vyváženém poměru všech těchto tří dimenzí tak, aby bylo dosaženo dlouhodobého účinku. 

Co se skrývá za touto suchou definicí? Environmentální aspekty zahrnují ohleduplnost k prostředí, v němž cestovní ruch probíhá. Cílem je omezit vyčerpávání místních zdrojů, lidé na dovolené mají tendenci „užívat si“, což je často spojeno s plýtváním oproti normálu; v suchých oblastech okolo Středozemního moře jde především o vodu, minimalizovat zábory půdy pro stavby například využitím tzv. brownfields, tedy přestavbou již zastavěných a nevyužívaných lokalit namísto staveb „na zelené louce“, nerušit zvířata v jejich přirozeném prostředí a nenahrazovat původní rostlinné druhy novými, které buď potřebují enormní péči, jako například velké plochy golfových hřišť oseté dovezenými travinami náročnými na vodu a chemikálie, nebo se stanou nevítanými vetřelci. Samozřejmostí je omezování hluku, smogu i produkce odpadů. Jsou to logické požadavky – pokud cestovní ruch bude ničit místo, kde probíhá, podřezává si pod sebou větev – turistům se tam přestane líbit a vydají se jinam. 

Ekonomické aspekty znamenají to, že peníze, které turisté utratí, by měly zůstat v místě jejich dovolené. Turista i poskytovatel služby mohou pomoci jednoduchým rozhodnutím – například zda nakoupí svoje potřeby (nebo pro svoje hosty) v nadnárodním supermarketu nebo u místního obchodníka, nebo zda nakoupí výrobky včetně potravin z dovozu nebo od místních producentů. Totéž se týká například i nákupu energií – budu ve svém penzionu topit dřevem - a zaplatím majiteli lesa v místě nebo plynem - a pošlu peníze do Ruska?

Socio – kulturní aspekty se týkají, zkráceně řečeno, vztahů mezi místními a turisty. Turisté rádi a často kupují suvenýry a hledají autentické a originální výrobky. Kde je poptávka, bude i nabídka – a ruční práci nahradí strojní, místní výrobce nahradí levnější výrobce na jiném kontinentu. Vše je unifikované, globalizované, místní kultura se vytrácí.

A turista je rovněž zvědavý. Všude vejde, vše si chce prohlédnout. Ale co když to místním vadí? Nezbytný je respekt k jiné kultuře, ohleduplnost, porozumění.  

S požadavkem na udržitelnost v cestovním ruchu přichází zásadní změna pro manažery, starosty, kteří jej plánují, řídí a rozvíjejí. Zatímco dříve byla cílem maximalizace ekonomických přínosů, dnes je požadavkem vyváženost všech tří aspektů - ochrany životního prostředí, přínosů pro místní lidskou společnost a stabilního ekonomického růstu.

Autor: Ing. Michal Burian, Ph.D.